Skutečné příběhy: Martina Piekná

Je možné dostat se do IT i bez vysoké školy? Jak dlouho může trvat najít si první práci v tak dynamickém oboru? Na co myslet, než zašlete svůj životopis na pozici programátorky? Na to vše jsme se zeptali Martiny a ta se s námi podělila o svůj příběh.

Martina Piekná (ilustrace Šárka Löffelmannová)

Co tě přivedlo k IT a k programování?

Moje cesta k IT byla hodně klikatá se spoustou odboček a slepých uliček. Původně jsem pracovala ve školství skoro šest let. Na konci pátého roku jsem vyhořela a zdravotně jsem na tom také nebyla úplně dobře. Nevěděla jsem, co bude dál. Protože jsem nechtěla skončit na úřadu práce, hledala jsem uplatnění v jiném oboru. Nakonec jsem zakotvila v obchodu a marketingu v B2B sektoru. Tam mi ale vadila spousta zbytečných procesů, dlouhých meetingů a neustálých reportů.

Právě tehdy jsem se skrz práci s Excelem a tabulkami dostala k SQL a databázím. Zajímalo mě jejich využití pro práci s větším množstvím dat. Naučila jsem se základní SQL příkazy, ale samotná práce s daty mi nestačila. Při hledání návodů a informací k SQL jsem se dostávala k programování v Pythonu. V tu dobu jsem se programování a databázím věnovala pouze večer po práci a o víkendech. Různé kurzy, workshopy a online dostupné materiály mi nabízely možnost učit se a rozvíjet se i z domova a tím uspořit spoustu času.

Jakmile jsem se naučila základy programování v Pythonu, chtěla jsem se naučit tvořit i plnohodnotné aplikace, které by fungovaly jako webové stránky. Začala jsem se tedy učit HTML, CSS a Javascript. Poté, co jsem si vytvořila vlastní webové stránky, naprogramovala hru v Javascriptu a dokázala pracovat s databází, už nebylo cesty zpět. Z programování se stal můj koníček a prakticky každou volnou chvíli jsem věnovala nasávání nových vědomostí z článků, videí, workshopů a vlastních projektů.

Jaké byly tvé začátky? Co pro tebe bylo nejtěžší?

I po dvou letech mám stále pocit, že jsem stále na začátku. Během prvního půl roku se u mě střídaly pocity euforie, když se mi něco povedlo naprogramovat a vyřešit, s pocity frustrace a zmaru, když jsem si program rozbila a konzole vypadala jako při požáru. I na slzy občas došlo. Naštěstí jsem měla psychickou oporu v partnerovi, který mě vždy povzbudil, abych se nevzdala. Jak říkal jeden můj letor Javascriptu a Reactu: „Pokud nepláčeš, jdeš pod své možnosti.“ Nejtěžší bylo to nevzdat a pokračovat i přes veškeré nezdary.

Jak ses dostala ke své první práci v tomto oboru?

Po půl roce, kdy jsem se učila sama doma, jsem zkusila rozeslat životopis s odkazem na mé projekty na Githubu. Oslovila jsem jen pět firem, protože jsem si moc nevěřila a spíše jsem oťukávala a monitorovala situaci, zda umím dost na získání juniorní pozice. Odpověděly tři firmy s pozvánkou na pohovor. U jedné z nich mi také přišel úkol s prací s použitím HTML, CSS a JS. Důraz byl kladen na responzivitu s použitím prvků layoutu z moderního CSS, práci s událostmi a filtrováním pomocí JS. Nakonec jsem nastoupila právě do této firmy, kde to oboustranně vyšlo na výbornou.

Jak ses dostala k ReactGirls?

O komunitě ReactGirls jsem se dozvěděla díky React Akademii, kterou na podzim 2019 bylo možné absolvovat. Tou dobou jsem objevila, že existují i frameworky a knihovny pro práci s Javascriptem. Byť jsem se tehdy na akademii nepřihlásila, nadále jsem komunitu sledovala. Nakonec jsem se rozhodla do komunity zapojit alespoň jako výpomoc s organizací.

Co tě vzhledem k IT komunitě a tvé práci nejvíce překvapilo?

Nemile mě překvapilo zjištění, že nikdy nebudu schopná se naučit úplně vše tak, jak bych si přála. Obzvlášť ve webovém vývoji a Frontendu se vše velmi rychle vyvíjí, a to tempo je náročné stíhat. Chvíli mi trvalo, než jsem se smířila s tím, že je to v pořádku a že nemusím umět vše. Stačí, když budu umět dobře Googlit a poradím si, když na mě vyskočí chybová hláška v konzoli a pokud ne, tak se dokážu zeptat zkušenějších. A co mě mile překvapilo? Zatím jsem v IT narazila jen na samé úžasné kolegy i nadřízené, kteří rádi pomohou, když je potřeba. Všichni mají báječný smysl pro humor a vytváří pohodovou atmosféru, díky které se do práce každý den těším. Stále se učím něco nového, práce není stereotypní, mám hlas v rozhodovacím procesu při tvorbě nových funkcionalit a je velmi podporován můj profesní rozvoj. Takže se mi splnil sen o práci, která je zároveň mým koníčkem.

Je něco, co by měl každý začátečník vědět, než se pustí do světa programování? Na co se připravit?

Googlit, Googlit, Googlit — především v anglickém jazyce. Pokud nevygooglíte řešení vašeho problému, naučte se správně formulovat otázky. Obecně se nebojte ptát zkušenějších, využívejte komunity vývojářů. Smiřte se s tím, že nejdříve kód mnohokrát rozbijete, abyste při jeho opravě zjistili, jak vlastně funguje. Je v pořádku dělat chyby a je ještě lepší, když se z nich poučíte a příště jim předcházíte. Neurazte se při code review (kontrola kódu od kolegů v týmu), jedná-li se o konstruktivní kritiku nebo návrhy na zlepšení a úpravy, buďte profesionální a zapojte se i do diskuze ohledně vašeho řešení. Dozvíte se tak mnoho užitečných best practice technik psaní čistého kódu a konvencí používaných na projektu. Buďte připraveni na nekončící sebevzdělávání a hledejte aktuální zdroje informací. Naučte se pracovat s dokumentací jazyka/nástroje, který používáte.

Máš nějaké tipy/doporučení z hlediska náboru pro juniorní uchazeče, kteří hledají první práci v oboru?

Nachystejte si 2 až 3 projekty/programy/aplikace na svůj Github a napište k nim Readme s pokyny ke spuštění a informacemi ke kódu a fungování. Zaktualizujte si vaše CV a využijte klidně možnost editorů, jako je Canva a jiné. Potlačte strach z toho, že řeknou „ne“. Při každém odmítnutí na pohovoru se doptejte, co vám chybí pro nástupní úroveň na danou pozici. I když v inzerátu hledají superhrdinu a vy umíte maximálně 50 % z vyjmenovaných technologií, i tak to zkuste a přihlaste se. Pokud to nevyjde, dejte si pauzu a pokračujte v sebevzdělávání, vylepšete své aplikace. Zkuste pohovory znovu. Někomu to vyjde za 3 měsíce, někomu za půl roku a jinému za rok. Nevěste hlavu, pokud to nějakou dobu bude trvat.

Jaké obecně využitelné nástroje, vybavení a vychytávky, se kterými pracuješ, můžeš nováčkům doporučit?

Za sebe Github a jejich Github pages. Pokud máte webovou aplikaci, kde je pouze HTML, CSS a Vanilla JS, tak přes ně lze aplikaci spustit na vygenerovaném odkazu. Může se tak na ně podívat i někdo další. Pokud již máte projekt psaný v Reactu, poslouží podobným způsobem například Netlify, které propojíte se svým Github repozitářem. Ve VS Code prozkoumejte rozšíření, já osobně ráda používám ESLint, Prettier, Color Brackets a pak speciální rozšíření pro daný jazyk, ve kterém píšu kód. Editor měním podle toho, v jakém jazyce právě tvořím. Pro Python se mi osvědčil Pycharm od JetBrains a na Frontend VS Code od Microsoftu nebo IntelijIdea od JetBrains. Editorů je více a každý si musí vyzkoušet, který mu poslouží nejlépe. Pokud máte možnost, tak doporučuji zainvestovat do stolu, který lze vysunout tak, abyste u něj mohli i stát. Stejně tak najděte židli, která vám pomůže udržovat záda a tělo ve správné poloze.

Kde nejraději čerpáš informace o novinkách a technologiích? Můžeš doporučit nějaký užitečný zdroj?

U mě momentálně vítězí oficiální dokumentace, následně komunity vývojářů, jako např. Junior Guru, ReactGirls, StackOverflow, CSS Tricks, Vzhůru Dolů a skupiny vývojářů na FB. Velká studna informací jsou pak seniorní kolegové, kteří se například podělí o novinky týkající se určité technologie. Případně videa na Youtube a podcasty na Spotify.

Když svou cestu v IT zhodnotíš zpětně, je něco, co bys udělala dneska jinak?

Asi bych si dala více záležet na projektech v mém Githubu a zjistila si napřed od zkušenějších, co bych se měla naučit nejdříve, abych měla ucelený učební plán jako samouk. Určitě bych ostatním poradila vybrat si maximálně 1 programovací jazyk, na kterém se naučí vše potřebné. Další jazyk se pak již bude učit lépe, protože principy programování fungují v podstatě stejně. Ty se snažit naučit pokud možno více do hloubky a netříštit síly na další jazyky.

Děkujeme a přejeme hodně úspěchů.

React Girls