Práce React vývojářky z dodávky: “Po mentoringu jsem začala nomádit”

Michaela Rudolfová je výherkyně a účastnice našeho prvního mentoringového programu ReactGirls. Jednou z motivací k práci vývojářky byla svoboda a cestování. Jak si dokázala splnit sen o digitálním nomádství? Jakou měla cestu a jak ji pomohl mentoringový program?

Jak ses dostala k programování?
Vystudovala jsem architekturu na ČVUT, a tím jsem se živila 3 roky. Je to krásný, avšak velice náročný a finančně podhodnocený obor. Prostředí plné každodenního stresu se začalo podepisovat na mém zdraví, rozhodla jsem se s tím něco udělat. Díky architektuře jsem začala experimentovat s grafikou. Maminka vyučuje základy programování a velice ji to baví, řekla jsem si proč to také nezkusit. Moji kamarádi programátoři mi doporučili naučit se programovat v Reactu. Začala jsem tedy s online kurzy jako je Codecademy s úplnými základy HTML, CSS, JS a Reactu. Na sociálních sítích jsem začala sledovat ReactGirls, kteří vypsali soutěž na mentoring. Přihlásila jsem se, vytvořila jednoduchý malý web a vyhrála.

Proč ses přihlásila do mentoring programu ReactGirls?
Chtěla jsem získat směr dalšího vzdělávání. Na internetu je spousta informací, ve kterých se člověk ztratí a často jsou zastaralé. Jednou z hlavních motivací naučit se programovat bylo digitální nomádství — práce odkudkoliv.

Míša s přítelem na cestě po Řecku.

Jaký projekt jsi v rámci programu řešila?

Projekt si vybírá mentee se svým mentorem. Já jsem si chtěla zkusit udělat malý web od A do Z, včetně designu. Byl to takový můj záložní plán, kdyby to s programováním nejprve nevyšlo. Měla bych možnost tvořit menší prezentační weby. V rámci mentoringového programu jsem tvořila nový web ReactGirls.

Jak se ti pracovalo s mentorem? Jak probíhala vaše spolupráce?
Můj mentor byl Braňo (Applifting, ReactGirls). Projekt jsem zpracovávala sama, ale můj mentor mi byl stále k dispozici, v případě, že jsem si nevěděla rady a velmi ochotně se mnou řešil, čemu jsem nerozuměla. Měli jsme pravidelné cally každý týden na hodinu a půl, kde jsem mu ukázala kód, který jsem stihla a řekla, kde jsem se zasekla. On mi poradil a dal feedback. Mimo to mi radil, co za technologie se už neučit a co naopak ano. Snažil se pomoct a posílal různé studijní materiály k tématu. Dal mi i tipy na knížky co číst. Původní plán byl mít za 6 týdnů hotovo, což se ukázalo jako nemožné. Ve výsledku nám samotný design zabral 6 týdnů práce a celý web 3 měsíce. Braňo má přesah do designu i do programování, proto jsme vytvořili web od návrhu ve Figmě až po nakódování v Reactu.

Co ti mentoringový program ReactGirls přinesl? V čem tě obohatil?
Mentoring mi ukázal směr kterým jít v programování. Zjistila jsem, že mě to baví a má cenu pokračovat a rozvíjet se dál. Získala jsem odvahu a odbourala strach z nedostatečnosti. Program mi upevnil základy na kterých jsem mohla dál stavět. Po ukončení jsem vlastně byla schopná udělat malý projekt od začátku do konce. Také jsem získala cenné kontakty v IT komunitě. Terka (zakladatelka ReactGirls) mě spojila s pár inspirativními lidmi na rozhovor, aby mi pomohli v rozhodování, co a jak dál, jak skloubit práci a cestování, předali mi zkušenosti a nápady. Krátce na to jsem si našla první práci v IT a mohla tak pracovat na dálku a u toho cestovat.

Míša prezentuje na meetupu v Unicornu.

Podařilo se ti najít si po ukončení programu práci?
Ano, první práci jsem sehnala přes facebook, odprezentovala jsem ve skupině Práce pro programátory svůj mentoringový projekt včetně kódu v GitHubu. Spolupracovala jsem na krásných projektech FitNut a Brainee akademie, které procházely redesignem. Fungovala jsem v režimu cca 80hod/měsíčně.

Povedlo se ti najít remote práci a vycestovat?
Hledala jsem si práci hlavně podle toho aby splňovala kritéria remote a půl úvazek. Věděla jsem, že chci mít čas na cestování. Práci jsem s sebou vzala na první tříměsíční cestu do Skandinávie. S obytnou dodávkou, kterou jsme si s přítelem sami postavili jsme vyrazili do Dánska, Švédska a Norska. Cestování obytnou dodávkou bylo v době covidu velmi praktické, není potřeba plánovat a jede se tam, kam podmínky dovolí. Většinu času jsem pracovala přímo z dodávky, občas jsem navštívila veřejné knihovny, což byl například v Dánsku krásný zážitek a moc příjemné pracovní prostředí s bonusem veřejné wifi.

Jaký byl tvůj pracovní režim?
Konkrétní režim na práci jsem neměla, což mě osobně nevadilo, ale mnoha lidem by to nejspíš nevyhovovalo. Potkali jsme cestovale pracující na full time a ti si například drželi klasický pracovní týden a volný víkend. Vše je možné a je to na každém, jak mu to vyhovuje. Většinou jsem pracovala téměř každý den pár hodin. Buď hned ráno, abych měla zbytek dne volný na poznávání okolí nebo naopak večer, kdy je tma a není moc co jiného dělat. Práce se odvíjela také od počasí či ročního období. Když je ošklivo a prší, dá se něco napracovat dopředu. Nebo například v zimě, když je brzy tma, mi vyhovovalo užít si den dokud to šlo a pak zasednout k práci. Vyhnuli jsme se cestování v teplých oblastech v létě, kdy se přes den v obytném autě kvůli horku nedá být a pracovat.

Home office z lesa v Dánsku.

Co plánuješ do budoucna?
Teď jsem hodně cestovala, momentálně přemýšlím více o stabilní práci. Chci se trochu usadit.

Co bys vzkázala lidem, kteří si pohrávají s myšlenkou začít programovat?
Určitě to zkuste. Věřím, že to není pro každého, ale může to hodně lidí nadchnout. Hlavní je nebát se dělat chyby a nebát se naskočit do nového oboru, člověk nemusí vše vědět předem, bude se nejvíce učit průběžně na projektech. Důležité je mít také motivaci, proč to dělám. Pro mě to bylo zdraví, ale také svoboda a cestování.

Děkujeme za důvěru na tvé cestě a držíme palce do budoucna!

ReactGirls

Mentoringový program je pro ty, kteří už mají základy programování, chtějí si prohloubit znalosti a v praxi vyzkoušet naprogramovat projekt od první závorky po vypublikování na web. Chceš zjistit víc nebo se přihlásit? Navštiv náš web: https://reactgirls.com/mentoring